Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Česko v číslech - 1989 vs. 2016

12. 03. 2017 1:13:04
Jak jsme se posunuli od pádu komunismu? Zlepšili jsme se v ekonomických, sociálních a jiných aspektech a prospěl nám přechod na tržní hospodářství? Ukažme si některá zajímavá čísla, která se pokusím doplnit o krátké komentáře.

Vzhledem k tomu, že velké množství dat z roku 1989 nebylo k dohledání a vzhledem k tomu, že zde působil určitý časový efekt, kdy důsledky konce režimu se v hospodářství projevili až s nějakým zpožděním a zároveň díky rozdělení Československa tak některá data budou z roku 1993.

HDP na osobu

Sám HDP neuznávám jako příliš dobrý a vypovídající ukazatel, nicméně všeobecně se s ním hodně operuje a tak jsem se rozhodl ho zařadit do mého článku. Proč neuznávám HDP? Tak prvně si vzpomeňme na Keynesův teorém "dig holes", neboli kopání děr (jestliže kopeme a zaspáváme díry, obojí se započíítává do HDP) a zadruhé, jsou zde prudce zvýhodněny malé státy. Nutno však říct, že jakousi vypovídající hodnotu má a to pak především jeho procentuelní změna mezi lety.

V roce 1993 se ČR nacházela na 57. místě v žebříčku HDP na osobu a to za státy jako Gabon, Libye nebo Uruguay. V roce 2015 pak už na místě 39tém, je zde tedy jistě vidět nemalý progres, pojďme se ovšem podívat na graf, který nám pomůže lépe pochopit vývoj tohoto ukazatele.

Můžeme vidět postupné zvyšování HDP po roce 1991, to bylo způsobeno hlavně přechodem na třžní hospodářství, ale i jinými činiteli, myslím však, že tak nepodstatnými, že je zbytečné je rozebírat podrobně. Podívejme se ale na rychlý vývoj po vstupu do EU v roce 2004, kdy se HDP začlo zvyšovat závratnou rychlostí, proč? Hlavní vliv na to mají dotace čerpané z EU, které naší ekonomice pomohli k velice rychlému vzestupu. Hospodářská krize pak způsobila menší propad, ale nejednalo se o nic z čeho by jsme se museli z dlouhodbého hlediska děsit. Zároveň je zde vidět velice příznivý vývoj oproti dvěma dalším postkomunistickým republikám - Polsku a Maďarsku a třebaže jsme začínali na stejné úrovni, tak se naše ekonomika podle tohoto ukazatele vyvíjí nejlépe. Do budoucna by nám tedy zajisté uškodil konec EU stejně jako pokračující migrační krize, která by měla stejný efekt jako krize hospodářská.

NEZAMĚSTNANOST

Zde nebudu Českou republiku porovnávat s jinými státy, spíše se zaměřím na vývoj nezaměstnanosti v samotné ČR. V roce 1990, po pádu komunismu byla nezaměstnanost 0,8%. V období centrálně plánované ekonomiky byla totiž zaměstnanost nulová (zaměstnanci byli přiřazováni na místa státem). Tohle podle mě není úplně špatný nápad, někdo namítá, že jsme ty lidi stejně museli platit, nicméně dnes bohužel na dávkách platíme mnoho lidí kteří ani nepracují a buďme upřímní - osobně budu radši dávat peníze na někoho, kdo nějakou práci dělá (ať už se jedná o uměle vytvořený pracovní post nebo ne, než dávat peníze na někoho, kdo pracovat nechce a odmítá).

Jak jsme na tom nyní? Dlouhodbě máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU. Čím je to způsobeno? No tak především stále rostoucím počtem nově udělovaných živnostenských oprávnění, která postupně způsobují vznik nových pracovních pozic. S růstem nezaměstnanosti začali okamžitě vznikat i úřady práce, které se snaží o kvalifikaci méně kvalifikovaných a o jejich uplatnění na trhu práce.

Každopádně jistá míra nezaměstnanosti je v ekonomice spíše prospěšná. Lidé bez práce jsou jakousi rezervou pracovních sil a kromě toho zde vzniká i určitá, velice prospěšná konkurence na straně nabídky na trhu práce. Čím vice lidí se uchází o jednu pozici, tim lepšího uchazeče si firma může vybrat. A to, že je ta míra tak nízká jako u nás způsobuje i konkurenční boj na straně firem, který vede k různým benefitům pro zaměstnance. Myslím, že se momentálně pohybujeme kolem čísel, která jsou pro správně fungující ekonomiku ideální.

MEZINÁRODNÍ OBCHOD

Otevření hranic pro mezinárodní obchod bylo jednou z nejdůležitějších věcí, které z ekonomického hlediska přinesl pád komunismu.

Před pádem komunismu jsme obchodovali pouze se státy RVHP, což ovšem zdaleko nemohlo pokrýt všechny naše potřeby. Po roce 1989 jsme se tedy konečně mohli zapojit i do západních trhů a v roce 1992 jsme podepsali dohodu o přidružení k EU a o rok později jsme byly spoluzakladately dohody o volném obchodu (CEFTA). Nejdůležitějším dnem se pak stal 21. prosinec 1995, kdy ČR vstoupila do OECD, což velmi výrazně posílilo naší ekonomickou situaci. Pokusil jsem se pro vás vytvořit jednoduchý graf založený na datech z ČSÚ

KOJENECKÁ ÚMRTNOST

Stále více zkoumaný údaj, kterému začíná být připisována i vyšší důležitost, než průměrná délka života je právě kojenecká úmrtnost. Jedná se o podíl zemřelých dětí do 1 roku věku.

V roce 1989 zaujímala naše země 26. místo v žebříčku kojenecké úmrtnosti, za několik let, jsme se díky bohatým investicím především do vzdělání a zdravotnictví dokázali propracovat na 8mé místo na světě! Nacházíme se před státy jako je Švýcarsko, Německo nebo Dánsko, v roce 1989 jsme byli za všemi těmito státy.

PODÍL VYSOKOŠKOLSKY VZDĚLANÝCH LIDÍ

Neříkám, že vysoká škola je záruka inteligence, nicméně podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí, alespoň jako prostředek pro porovnání mezi lety nebo mezi státy může lecos říct.

V roce 1989 jsme měli asi 6% vysokoškolsky vzdělaných lidí a nacházeli jsme se dokonce například za Nepálem. Jednalo se o jednu z příčin toho, že komunistický režim nepotřeboval a nechtěl vysokoškolsky vzdělané lidi. Dnes v roce 2017 tvoří podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí asi 24%, stále se sice nenácházíme na špičce žebříčků, nicméně vysokoškolské vzdělání je dostupnější, nabízí zahraniční pobyty (což bylo na západě možné už roku 1989), umožňuje lepší integraci studentů a zároveň je z části uzpůsobeno potřebám volného trhu práce.

ZÁVĚREM

Ať už sympatizujete s Milošem Zemanem nebo ne, dovolím si nyní použít část jeho proslovu při Sametové revoluci.

Miloš Zeman řekl: "Pokládám proto za absurdní, jestliže systém nekontrolované moci, který takto předvádí svoje dlouhodbé výsledky se nyní obává, že tato ekonomika bude rozvrácená dvouhodinovou generální stávkou. Pokud se nám tento systém podaří touto stávkou narušit, bude generální stávka nejefektivnější investice v našich hospodářských dějinách..."

Nechci se vyjadřovat k jeho názorům nyní, nicméně v tomto měl absolutní pravdu. Česká ekonomika se s pádem komunismu zvedla a pomalu začíná konkurovat západním ekonomikám, bude to ještě velice dlouhá cesta, ale vydali jsme se správným směrem. Jsme nejrychleji se rozvíjející postkomunistický stát. Je třeba ještě mnoho věcí změnit, bohužel, mentalita, kterou u nás komunismus vychoval u některých lidí stále zůstává. Ale můžeme společně věřit a samozřejmě se i podílet na lepší budoucnosti.

A poslední obrázek - 9,4 %? TAK TAKHLE TO NEPŮJDE, POUČME SE Z HISTORIE!

Autor: Jakub Janata | neděle 12.3.2017 1:13 | karma článku: 36.02 | přečteno: 11521x

Další články blogera

Jakub Janata

Když uprchlíci drží hladovku

Asi ke všem se dostala zpráva, že uprchlíci v maďarském městě Bekescsaba drží hladovku - na protest! Nelíbí se jim, že jim maďarské orgány odebrali otisk prstu! Proč to ale opravdu dělají?

16.3.2017 v 0:16 | Karma článku: 42.68 | Přečteno: 2768 | Diskuse

Jakub Janata

Co mě (ne)naučili na střední škole

Jestliže bych měl říct, co jsem si odnesl ze střední školy, řekl bych maximálně kamarády, znalost cizích jazyků a změnu svého postoje ke školství. Proč školy brání rozvoji našeho kritického myšlení a proč se učíme tolik teorie?

13.3.2017 v 15:31 | Karma článku: 15.44 | Přečteno: 598 | Diskuse

Jakub Janata

Vzdělávání nevzdělatelných?

Každá politická strana má ve svých volebních programech něco na způsob "podpora vzdělávání", dnes se chci zabývat tím, jak by taková podpora vzdělávání mohla nebo měla probíhat a jak ve skutečnosti probíhá. Neinvestujeme špatně?

10.3.2017 v 20:51 | Karma článku: 37.04 | Přečteno: 2284 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Milan Petrák

Ke starším podnikatelům pro minerálku, k mladším pro slivovici

Obliba oboru podnikání je silně závislá na věku i pohlaví. Starší muži dávají přednost jiným oborům podnikání než mladší a stejně tak to platí pro ženy.

18.11.2017 v 22:28 | Karma článku: 5.18 | Přečteno: 348 | Diskuse

Karel Trčálek

Marxistické hlavy řádí jako divé, socialismus je zpátky v plné parádě

Ale netouží většina z nás právě po socialismu? Copak se nechceme vrátit zase tam, kde nám bylo tak dobře, kde nám bylo bez eurofašistů mnohem, ale opravdu mnohem líp?

16.11.2017 v 12:39 | Karma článku: 13.26 | Přečteno: 578 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Marxistické hlavy řádí

Když jsem o nich kdysi dávno slyšela poprvé, pomyslela jsem si, jaký naivka asi může na takovou pitomost z říše konspiračních teorií skočit. Teď už mám konečně odpověď. Je to Evropská komise.

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 47.17 | Přečteno: 12939 | Diskuse

Hana Šťastná

Aby mi kobyla nezchromla cestou do gdPR....

V souladu s fyzickou a mentální náturou, pod vlivem okolností a tužeb, klopýtám životem na koni jménem Osud. Příští jaro mi Velký Bruselský Bratr (VBB) nasadí brnění v podobě Nařízení GDPR (General Data Protection Regulation).

15.11.2017 v 13:19 | Karma článku: 26.13 | Přečteno: 1052 | Diskuse

Petr Havránek

Kdepak Marxová- Engelsová!

Tajemník SPD Jaroslav Staník je právem vyšetřován za rasistické výroky. To nejmírnější, co dle médií pronesl je, že nazval šéfku sociálního resortu Marxovou- Engelsovou. Nabízí se však jiná, daleko přiléhavější přezdívka.

14.11.2017 v 17:22 | Karma článku: 38.15 | Přečteno: 1702 | Diskuse
Počet článků 4 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4292

Student mezinárodní obchodu se zájmem o historii, politiku a cestování. Kromě ekonomie mě baví i cizí jazyky, studuji španělštinu a angličtinu, chci se začít učit i turecky.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.