Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co mě (ne)naučili na střední škole

13. 03. 2017 15:31:21
Jestliže bych měl říct, co jsem si odnesl ze střední školy, řekl bych maximálně kamarády, znalost cizích jazyků a změnu svého postoje ke školství. Proč školy brání rozvoji našeho kritického myšlení a proč se učíme tolik teorie?

Dnes budu psát bez jakýchkoliv statistik a dat a vložím pouze osobní zkušenosti a dojmy. Já osobně jsem na studium většiny předmětů na gymplu docela kašlal, přišlo mi dost zbytečné vědět, co to je mitochondrie a jak se latinsky řekne kost stehenní. Tohle by podle mě mělo být součástí volitelných seminářů, jejichž důležitost se poněkud zanedbává a podceňuje.

Především se na gymplech učí strašně moc zbytečných věcí, které využije jen malá hrstka studentů. Čekám argument, že k tomu gympl vlastně je a tak ho rovnou vyvrátím. Gympl je všeobecná příprava, to ano. Na druhou stranu si však dovolím tvrdit, že by se minimálně od 3. roku studia měli žáci pevně připravovat na obor budoucího studia a to právě volbou volitelných seminářů. Ať už to je historie, ekonomie, právo nebo cizí jazyky, žák by však měl mít možnost svobodné volby.

Co dál? Neskutečně nízká úroveň možnosti integrace v mimoškolních aktivitách. Na školách v zemích západní Evropy existují studentské spolky, kde se studenti nejen lépe seznámí s jinými studenty, ale zároveň se naučí prosazovat svůj vlastní názor a také „něco budovat“ a „za něčím si jít“.

Také mě velice vadí omezená možnost výjezdů do zahraničí, která by přispěla k lepšímu postoji k cizím kulturám, k procvičení jazyka a také by se jednalo o obrovský přínos ke studiu pro žáka, pro kterého by to bylo rozhodně zajímavější, než sedět 6 hodin denně v lavici a "užívat si" stále stejný výhled – a to i v případě, že by v zahraničí navštěvoval 6 hodin denně nějaký kurz. Já jsem třeba reprezentoval školu ve španělštině, nicméně na studijní kurz do Španělska, který byl od školy dotovaný jsem nejel, protože jsem měl špatnou známku z biologie, ale hlavně, že jeli „ovce“, který se sice španělsky skoro nedomluvily, protože byly 4 roky zaneprázdněný pečlivým studiem gramatiky a na praktickou část už jim prostě nezbyl čas. Smutná ironie.

V neposlední řádě bych se chtěl věnovat právě tomu, kolik teorie se zbytečně na školách vyučuje. Tohle bude poslední bod, ale chci ho rozvést předmět po předmětu, protože mi přijde jako nejdůležitější. Tím, kolik se učí teorie školy brání studentům jakkoliv kriticky uvažovat, posuzovat informace, vyjadřovat se k informacím a správně informace chápat, což se pak na lepších vysokých školách stává základem studia a bohužel kolem sebe vidím strašně moc lidí, kterým těmto základ chybí.

Matematika

Krásný to předmět, bohužel žáci ho většinou nenávidí. Obrovská škoda. I já jsem se ho osobně naučil mít rád až na vysoké škole, ale musím říct, že celou střední mi nějak zvlášť nevadil. Matematika rozvíjí logické myšlení a trénuje paměť, podle mě jde o jeden z nejdůležitějších předmětů, který se na sředních školách učí. V neposlední řadě je také základním kamenem ekonomie, IT, architektury a dalších poměrně potenciálních oborů. Škoda ovšem je, že se neučí moc do praktického života. Absolutně zanedbatelný čas se věnuje finanční matematice a absolventi střední školy pak sice umí vypořítat limitu funkce avšak úroková míra jim je cizí. Škoda.

Český jazyk

V minulém článku mi někdo napsal, že bych se měl vrátit na střední a učit se gramatiku. My se jí tam ale moc neučili. Nechci to samozřejmě svádět na střední školu, minule jsem článek upřímně řečeno odflákl, ale i tak, proč venujeme víc času rozpoznání oxymorónu, než výuce gramatiky? Proč věnujeme více času ne tak podstatným datům jako je narozeni Honoré de Balzaca nebo rodné jméno George Orwella místo toho aby jsme četli a rozebírali jejich díla? Měl jsem kamaráda na střední škole v USA a tam se každou hodinu četla část díla, ta se analyzovala, žáci vyjadřovali své myšlenky a snažili se je argumentovat, žádný názor nebyl špatný, nějaká věta "co tím autor chtěl říct" je absolutně zbytečná a byla tam nahrazena otázkou "co pod tím chápete vy?". A to je podle mě základ, vyjádřit svůj názor a argumentovat ho, když tohle zkusíte na češtině, tak vám většina učebnicových učitelů řekne: "ne autor tím chtěl říct něco jiného". A to poměrně drtí motivaci k vytváření si vlastního názoru.

Angličtina a cizí jazyky

My jsme měli na gymplu povinnou angličtinu a další volitelný cizí jazyk. A za mě dva nejlepší předměty na střední, a to kvůli tomu, že se vyučovaly alespoň trochu prakticky. Jak na angličtinu, tak na španělštinu jsem měl kromě české učitelky i rodilou mluvčí a hodiny hned byly praktičtější, krásně jsem mohl sledovat svůj pokrok v čase a přesně to mě motivovalo ke studiu. Myslím, že angličtina je základem, další cizí jazyk by měl být asi volitelný, každý ho znát nemusí. Já osobně jsem rád, že ho znám, ale jako nějakou povinnost bych to nebral. Na trhu práce se stejně vyžaduje především angličtina.

Biologie

Připravujeme budoucí lékaře, ale nepřipravujeme lidi pro život. Takhle bych asi shrnul čtyři roky biologie na gymplu, za které jsem se naučil fungování mozku, nervovou soustavu obratlovců a životní cyklus rostlin, avšak nenaučil jsem se první pomoc. A pak to příjde, člověk je u nehody a jediné co se mu vybaví, když vidí někoho krvácet je složení krve a k čemu slouží červené krvinky. Docela smutné.

Zeměpis

Ten jsem měl vždycky rád, bavilo mě cestování, stejně jako povídání si o cizích kulturách. Bohužel jsem se mu musel věnovat spíše doma. Ve škole jsme se učili názvy nížin v Rusku a náhorních plošin v Asii. Docela škoda, že jsme si nepovídali o situaci v Sýrii nebo Izraeli nebo se nenaučili pracovat s mapou, případně GPS. Ale, že hlavní město Keni je Nairobi, to vím bezpečně.

IT

Teď prosím neřešme, zda je dobře, že probíhá tak rychlý technologický vývoj, ale pouze si uvědomme, že opravdu probíhá. A jak se k tomu staví školství? Dva roky IT na středních školách a to se jeden rok učíme s wordem a excelem a ten druhý vyhledávat na internetu. A i s ohledem na pracovní trh by se mělo jednat o jeden z nejvyučovanějších předmětů na středních školách, můžu snad jen poznamenat, že moje spolužačka stále neví jak převést dokument z wordu do PDF, což jistě není nijak zvlášť náročný úkol.

ZSV

Možná teď budu mluvit trochu z pohledu studenta ekonomie. V ZSV jsme se učili rok psychologii, rok sociologii, půl roku ekonomii a právo a rok a půl filozofii. Přitom ekonomii a právu, já osobně připisuju největší důležitost. Přeci jenom pohybujeme se v ní každodenně, měli by jsme vědět co způsobuje snížení nebo zvýšení cen (třeba by nám to pomohlo u voleb), měli by jsme vědět jak zpracovat daňové přiznání nebo znát základy práva. To že se naučíme, kolik má ústva hlav mi nepříjde, až tak důležité jako třeba to, že při vymáhání dluhu můžeme uplatnit zadržovací právo. A už vůbec mi nepřijde důležité učit se rozdíl mezi strachem a fóbií.

Dějepis

Možná největší úlet našeho školství. V prváku strávíme rok s pravěkem a v druháku na něj navazujeme. Na moderní dějiny zbyde asi čtvrt roku a je to čtvrt roku, ve kterém se každý už věnuje spíše přípravám na maturitu, než přípravám na daný předmět. Ve výsledku pak mnoho studentů ani neví, co to byla sametová revoluce, jak přišli komunisté k moci nebo proč jsme vlastně hospodářsky daleko za západem.

ZÁVĚRĚM

Všechny podstatné myšlenky jsem již vyjádřil a tak nezbývá nic jiného, než poděkovat za to, že jste dočetli až jsem a doufám, že vás článek zaujal.

Autor: Jakub Janata | pondělí 13.3.2017 15:31 | karma článku: 15.44 | přečteno: 598x

Další články blogera

Jakub Janata

Když uprchlíci drží hladovku

Asi ke všem se dostala zpráva, že uprchlíci v maďarském městě Bekescsaba drží hladovku - na protest! Nelíbí se jim, že jim maďarské orgány odebrali otisk prstu! Proč to ale opravdu dělají?

16.3.2017 v 0:16 | Karma článku: 42.68 | Přečteno: 2768 | Diskuse

Jakub Janata

Česko v číslech - 1989 vs. 2016

Jak jsme se posunuli od pádu komunismu? Zlepšili jsme se v ekonomických, sociálních a jiných aspektech a prospěl nám přechod na tržní hospodářství? Ukažme si některá zajímavá čísla, která se pokusím doplnit o krátké komentáře.

12.3.2017 v 1:13 | Karma článku: 36.02 | Přečteno: 11521 | Diskuse

Jakub Janata

Vzdělávání nevzdělatelných?

Každá politická strana má ve svých volebních programech něco na způsob "podpora vzdělávání", dnes se chci zabývat tím, jak by taková podpora vzdělávání mohla nebo měla probíhat a jak ve skutečnosti probíhá. Neinvestujeme špatně?

10.3.2017 v 20:51 | Karma článku: 37.04 | Přečteno: 2284 | Diskuse

Další články z rubriky Občanské aktivity

Bedřich Dvořák

Studentka navrhla radikální změnu pro Strahov

Samozřejmě je Strahovský stadion zbytečný a nevyhovující. Ale budovat tam byty je hloupost.Vedle jsou staré studentské koleje s určitým vybavením a moderní Kampus na současné úrovni potřebuje Praha mnohem více.

19.11.2017 v 15:59 | Karma článku: 10.50 | Přečteno: 393 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Do konce roku by nám prý měla vystačit energie z biomasy

Byl prý nějaký celosvětový den biomasy. Určité společnosti se pokoušejí získat jakési dotace a přesvědčují své zákazníky o vynikající účinosti tohoto způsobu získávání energie.

19.11.2017 v 10:32 | Karma článku: 17.42 | Přečteno: 275 | Diskuse

Martin Kavka

A kdy se Halík a Putna omluví kardinálovi Dukovi?

Tak jsme měli zase malou aféru, kdy „strážci“ demokracie v čele s Halíkem a Putnou zahřímali na její obranu sesláním hromů a blesků na adresu Arcibiskupa pražského, Primase českého a kardinála Dominika Duku.

18.11.2017 v 16:29 | Karma článku: 43.49 | Přečteno: 2912 | Diskuse

Mirka Švarcová

O podlaháři, topenáři a kuchyňáři aneb kluci v akci

Jsou to partneři tří ženských, které byly pozvané svou kamarádkou na kolaudaci domu. Napekly jsme, nakoupily víno a vyrazily se svými idoly do našeho letitého snu, krásného, pohádkového domu se zahradou..

17.11.2017 v 17:16 | Karma článku: 14.61 | Přečteno: 552 | Diskuse

Zuzana Růžičková

Listopad 89 očima studentského insidera

Listopad 1989 - to jsou pro mě živé vzpomínky. Byla jsem přímo v revolučním epicentru. Studovala jsem přírodovědu na Albertově v samé centrále toho všeho.

17.11.2017 v 9:43 | Karma článku: 15.18 | Přečteno: 411 |
Počet článků 4 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4292

Student mezinárodní obchodu se zájmem o historii, politiku a cestování. Kromě ekonomie mě baví i cizí jazyky, studuji španělštinu a angličtinu, chci se začít učit i turecky.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.